Dr. Tighe P. a kolektiv z Northern Ireland Centre for Food and Health, School of Biomedical Sciences, University of Ulster v Coleraine v Severním Irsku a Biochemistry & Immunology, Trinity College v Dublinu v Irsku provedli randomizovanou dávkovou studii u 203 účastníků, z nichž 101 s ischemickou srdeční chorobu a 71 zdravých zkompletovalo studii. Pacienti dostávali randomizovaně placebo nebo kyselinu listovou odstupňovaně 0,2, 0,4 nebo 0,8 mg/den po dobu 26 týdnů; podskupiny pacientů s ischemickou srdeční chorobou byly přeměřovány také 6. nebo 12. týden.

Účastníci s vyššími koncentracemi homocysteinu ve výchozím stavu měli největší snížení homocysteinu v odpovědi na dávky kyseliny listové 0,2 mg (-20,6%), 0,4 mg (-20,7%) a 0,8 mg (-27,8%); u těch s nižšími koncentracemi to bylo -8,2%, -8,9% a -8,3%, respektive. Nebyly nalezeny signifikantní rozdíly v odpovědích na různé dávky. U podskupiny měřené v intervalu během studie se maximální odpověď objevila 6. týden u 0,8 mg/den a 12. týden u 0,4 mg/den. Odpověď byla suboptimální u 0,2 mg/den jak 6., tak 12. týden ve srovnání s 26. týdnem.

Kyselina listová již v dávce 0,2 mg/den po dobu 6 měsíců efektivně snižuje koncentrace homocysteinu. Vyšší dávky nejsou nutné, protože nevedou k dalšímu signifikantnímu snížení, zatímco nižší dávky než 0,2 mg/den mohou být efektivní v dlouhodobějším podávání.

Zdroj: Am J Clin Nutr 2011 Jan; 93 (1): 11-8. Epub 2010 Oct 27.

komentář v: Am J Clin Nutr 2011 Jan; 93 (1): 1-2.