|
NL-LICnovinky
PharmDr. Přemysl Černý, vedoucí Lékového informačního centra (LIC) FN u sv. Anny v Brně pro vás pravidelně vyhledává, a zpracovává do zkrácené podoby novinky z medicínských a farmaceutických zdrojů.
kontakt: 543 182 176, e-mail:
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
|
|
Dr. Michael Tocco a kolektiv ze Sunovion Pharmaceutical, Inc., Marlborough, Massachusetts prezentovali výsledky studie na 30. kongresu ECNP (European College of Neuropsychopharmacology). Výsledky jsou z interim analýzy 104-týdenního open-label prodloužení studie u adolescentů ve věku 13 až 17 let se schizofrenií léčenou ambulantně. Pacienti kompletovali 6-týdenní dvojitě slepou placebem kontrolovanou studii léčby lurasidonem. Prodloužená studie vyloučila pacienty se středními až těžkými extrapyramidovými symptomy, dystonií nebo tardivní dyskinezí. V prodloužení dostávali open-label flexible-dose lurasidon 18,5 až 74 mg/den s iniciální dávkou 37 mg/den prvních 7 dnů. Primární výstupy zahrnovaly skore celkové, pozitivní a negativní subškály PANSS (Positive and Negative Syndrome Scale) a skore CGI-S (Clinical Global Impression-Severity).
Na konci 6 týdnů bylo zlepšení větší u lurasidonu (n=123) než u placeba (n=57) pro celkové skore PANSS (-21,3 vs -14,9), skore pozitivní subškály PANSS (-7,0 vs -4,1), skore negativní subškály PANSS (-4,9 vs -3,7) a skore CGI-S (-1,04 vs -0,56). Po 28 týdnech open-label léčby bylo další zlepšení od výchozího open-label stavu dokumentováno na základě výsledků posledního pozorování uskutečněného před analýzou celkového skore PANSS (-7,9), skore pozitivní subškály PANSS (-2,9), skore negativní subškály PANSS (-1,6) a skore CGI-S (-0,62). Pacienti iniciálně léčení dvojitě zaslepeným placebem vykázali větší zlepšení během open-label fáze léčby lurasidonem s hladinou zlepšení celkového i subškál skore PANSS za 28 týdnů spárovanou s pozorovanou hladinou u skupiny s pokračujícím lurasidonem. Lurasidonem léčení pacienti měli také lepší skore než u placeba ve škále Children´s Global Assessment a dětské verze Short Form of the Quality of Life Enjoyment and Satisfaction Questionnaire po dvojitě slepé open-label léčbě lurasidonem.
Důvody pro přerušení studie sestávaly z ukončení souhlasu (12,8%), nežádoucích příhod (11,1%), ztráty dalšího sledování (4,4%), nedostatečného účinku (4,4%) a jiných důvodů (5,6%).
Studii podpořil Sunovion.
Zdroj: Presentation title - Effectiveness of Lurasidone in Adolescents With Schizophrenia: Interim Analysis of a 24-Month, Open-Label Extension Study. Abstract P7b015
|
|
Dr. Yasumasa Yoshino a kolektiv z Fujita Health University Hospital, Aichi, Japan prezentovali výsledky malé observační studie na 2017 Annual Meeting of the American Society for Bone and Mineral Research (ASBMR).
Výrobci varují před použitím bisfosfonátů u pacientů s renálním poškozením, protože jsou eliminovány ledvinami. Protože jsou ale indikovány jako první linie v léčbě glukokortikoidy indukované osteoporozy, zkoušeli výzkumníci bezpečnost a účinnost denosumabu v prevenci kostních fraktur po transplantaci ledviny u 39 pacientů s transplantací mezi lety 2014 a 2016. Účinnost byla měřena změnou kostní minerální density. Bezpečnost byla měřena počtem klinických fraktur a incidencí vedlejších efektů. Většina pacientů (28 z 39) měla transplantovánu 1 ledvinu, 11 z 39 mělo simultánní transplantaci pankreatu a ledviny. Všichni užívali glukokortikoid (prednisolon nebo metylprednisolon) a 22 mělo diabetes. Během studie dostalo 31 pacientů denosumab 2x v prvním roce po transplantaci. Pacienti rovněž dostávali alfacalcidiol a cholecalciferol.
V denosumabové skupině kostní minerální densita stehenního krčku a lumbární páteře signifikantně vzrostla (P<0,05) po 12 měsících a jen u 6,5% (2 z 31) došlo k fraktuře. Naproti tomu u pacientů bez denosumabu kostní minerální densita stehenního krčku a lumbární páteře signifikantně klesla a inicidence fraktur byla 12,5%. Sérový kreatinin zůstal stabilní v obou skupinách se středním výchozím stavem 1,38 mg/dl u denosumabu a 1,15 mg/dl bez denosumabu. Incidence vedlejších efektů byla mírně vyšší u denosumabu (87,1%) ve srovnání se skupinou bez denosumabu (75%). U jednoho pacienta s denosumabem došlo k extrakci pankreato-ledvinového transplantátu a reintrodukci dialýzy.
Zdroj: Presentation title - Efficacy and Safety of Denosumab on Post-Kidney Transplantation Recipients. Abstract SA0285
|
|
Dr. Irma Saliu a kolektiv z Allergan, Lowell, Massachusetts shromáždili data z podobně navržených 3-týdenních randomizovaných dvojitě slepých placebem kontrolovaných studií. Výsledky prezentovali na 30. kongresu ECNP (European College of Neuropsychopharmacology). Analýza zahrnovala pacienty ve věku 18 až 65 let s celkovým skore YMRS (Young Mania Rating Scale) ≥20 a celkovým skore MADRS (Montgomery-Åsberg Depression Rating Scale) ≤18. Pomocí diagnostického specifikátoru DSM-IV-TR (Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, fourth edition, text revision) byla pacientská data stratifikována na následující podskupiny: aktuální manická epizoda, aktuální smíšená epizoda, aktuální epizoda s psychotickými rysy a aktuální epizoda bez psychotických rysů. Stanovení účinnosti zahrnovala celkové skore YMRS, poměry odpovědi YMRS (≥50% zlepšení) a poměry remise YMRS (celkové skore YMRS ≤12). Celkem 1037 pacientů mělo ≥1 post-výchozí stanovení YMRS a bylo zahrnuto do celkové shromážděné intention-to-treat populace.
LSMD (least squares mean difference) pro cariprazin vs placebo u změny celkového skore YMRS od výchozího stavu do 3. týdne byla -5,7 (P<0,0001) u pacientů v manické podskupině, -4,0 (P=0,0254) u smíšené podskupiny, -6,2 (P<0,0001) u psychotické podskupiny a -5,0 (P<0,0001) u nonpsychotické podskupiny. Signifikantně vyšší procento pacientů s cariprazinem vs placebem mělo odpovědní a remisní kritéria v manické podskupině (58% vs 36%, P<0,0001; 45% vs 29%, P<0,0001), v psychotické podskupině (53% vs 32%, P=0,0005; 43% vs 25%, P=0,0017) a v nonpsychotické podskupině (59% vs 38%, P<0,0001; 47% vs 31%, P<0,0001), respektive.
Výzkumníci zdůrazňují, že studie shromážděné pro analýzu, nebyly navrženy pro detekování rozdílů v terapii na podskupinové úrovni a podskupinové analýzy byly provedeny post-hoc. Z těchto důvodů by měly být výsledky interpretovány s opatrností.
Studii podpořil Forest Research Institute, Inc. a Gedeon Richter.
Zdroj: Presentation title - Efficacy of Cariprazine in Subgroups of Bipolar Patients With Manic Episodes, Mixed Episodes, and With or Without Psychotic Symptoms. Abstract P3d013
|
|
Dr. Huafang Li a kolektiv z Shanghai Mental Health Center v Číně prezentovali výsledky post-hoc analýzy studie PREVAIL na 30. kongresu ECNP (European College of Neuropsychopharmacology). Studie PREVAIL efekt času do nasazení léčby po hospitalizaci na klinické výstupy nezkoumala. Primárním výstupem post-hoc analýzy byla změna od výchozího stavu do 13. týdne v celkovém skore PANSS (Positive and Negative Syndrome Scale). Do analýzy bylo zahrnuto všech 212 pacientů ze studie PREVAIL, celkem kompletovalo 13-týdenní léčebnou periodu 152 (71,7%) z nich. Zkoumáno bylo nasazení do 1 týdne a více jak týden po hospitalizaci.
Střední snížení celkového skore PANSS od výchozího stavu do 13. týdne bylo signifikantně větší u podskupiny ≤1 týdne vs >1 týden (P≤0,05). Brzká léčba byla také lepší v sekundárních výstupech. Na příklad signifikantní zlepšení 13. týden v ≤1 podskupině ve srovnání s >1 podskupinou byla pozorována pro poměry 30% PANSS respondérů, PANSS subškály (pro pozitivní i celkovou psychopatologii, P≤0,01), PANSS Marder faktor (pro všechny pozitivní symptomy, nekontrolovanou hostilitu, excitovanost a anxietu/depresi; P≤0,01), skore škály Personal and Social Performance (P≤0,05) a kategorický souhrn Clinical Global Inpression-Severity (P≤0,05).
Procento pacientů s ≥1 nežádoucí příhodou vyžadující léčbu (TEAE) bylo podobné v obou podskupinách (66,1% v ≤1 týden; 64,8% v >1 týden). Procento pacientů s TEAE vedoucích k přerušení léčby bylo také podobné (4,13% a 5,49%, respektive). Závažné TEAE se vyskytly u 3,3% a 11,0%, respektive. Celkem u 18,2% pacientů v podskupině ≤1 týden a u 16,5% v podskupině >1 týden došlo k rozvoji extrapyramidálních TEAE. Incidence abnormálního zvýšení krevního prolaktinu byla relativně vyšší v brzké skupině (11,6%) než v opožděné skupině (5,5%), ačkoliv incidence symptomů vztažených k prolaktinu byla nízká a podobná v obou podskupinách.
Studii podpořila Janssen Asia Pacific Medical Affairs.
Zdroj: Presentation title - Effect of Time to Treatment Initiation With Once-Monthly Paliperidone Palmitate in Hospitalised Asian Patients With Acute Exacerbated Schizophrenia. Abstract P3d023
|
|
Dr. Mark Lebwohl a kolektiv z Mount Sinai Health System, Icahn School of Medicine at Mount Sinai, Mount Sinai Medical Center v New Yorku prezentovali na 26. kongresu EADV (European Academy of Dermatology and Venerology) výsledky dlouhodobě prodloužené studie AMAGINE fáze3. Studie iniciálně randomizovala 1604 pacientů se střední až těžkou psoriázou v poměru 2:2:1:1 na 140mg nebo 210mg brodalumabu každé 2 týdny (Q2W), ustekinumab nebo placebo, respektive. Brodalumab je monoklonální protilátka zasahující receptor anti-interleukin-17. 12. týden byli pacienti s brodalumabem randomizováni v poměru 2:2:1:1 na brodalumab 140mg (n=158) nebo 210mg Q2W (n=1392), 140mg Q4W (n=40) nebo 140mg Q8W (n=14). Pacienti s placebem byli převedeni na brodalumab 210mg Q2W. 52. týden byli pacienti s ustekinumabem převedeni na brodalumab 210mg Q2W. Brodalumab 210mg Q2W pokračoval v prodloužení. Za 52 týdnů dosáhlo PASI 75 (Psoriasis Area and Severity Index) 90,6% pacientů, PASI 90 77,6% a PASI 100 53,3% (PASI 75, PASI 90 a PASI 100 indikuje 75%, 90% a 100% očištění od výchozího stavu, respektive). Za 120 týdnů to bylo 88,4%, 76,8% a 56,2% pro PASI 75, PASI 90 a PASI 100, respektive. Brodalumab byl připraven k záchraně v případě potřeby.
Kolektiv výzkumníků stanovil 120. týden výstupy, které zahrnovaly sPGA (static Physicians Global Assessment) 0 (čistý) a/nebo 1 (téměř čistý), procento pacientů dosáhnuvších PASI 75/90/100 a na expozici přepočtenou incidenci nežádoucích příhod (AEs). Po 52. týdnu bylo vhodných pro záchranu více pacientů v Q4W a Q8W skupině než v Q2W, což naznačuje, že odezva byla nižší u méně frekventního dávkování. Podle sPGA dosáhlo 79,2% a 76,6% subjektů stupně 0/1 a 53,3% a 56,2% stupně 0 za 52 a 120 týdnů, respektive. Interpretace dat účinnosti ve skupinách užívajících 140mg Q4W a Q8W byla limitována malým počtem pacientů 120. týden. Výzkumníci pozorovali podobné poměry odpovědí u pacientů se 140mg brodalumabu Q2W během dlouhodobého prodloužení.
Celkový poměr AEs přepočtený na expozici byl 306,9 na 100 pacientoroků, podobný napříč všemi dávkovými skupinami brodalumabu. Nejběžnější AEs byly nasofaryngitida, infekce horních cest dýchacích, artralgie a bolest hlavy. Celkově se vyskytlo 247 závažných AEs a 103 pacienti přerušili studii kvůli AEs.
Studii podpořili Amgen a AstraZeneca; analýza byla provedena Leo Pharma, Ballerup, Denmark.
Zdroj: Presentation Title - Brodalumab Provides Robust and Sustained Levels of Efficacy in Moderate-to-Severe Psoriasis: 120 Weeks of Treatment in the Amagine 2 Study. Abstract #: P1790
|
|
Hyperhidroza je abnormálně excesivní pocení, které může vážně ovlivnit pacientovu kvalitu života. Výzkum nalezl pozitivní korelaci mezi závažností hyperhidrozy a poměry anxiety a deprese. Dr. David M. Pariser a kolektiv z Eastern Virginia Medical School a Virginia Clinical Research v Norfolku prezentovali výsledky studie na 2018 Annual Meeting of AAD (American Academy of Dermatology). Dvě opakované dvojitě slepé nosičem kontrolované čtyřtýdenní studie fáze 3 (ATMOS-1 a ATMOS-2) byly navrženy pro stanovení účinnosti a bezpečnosti GT u pacientů s primární axillární hyperhidrozou. Vhodní pacienti byli ≥9 let věku, měli primární axillární hyperhidrozu ≥6 měsíců, gravimetricky měřenou produkci potu ≥50 mg/5 minut v každé axille, skore závažnosti pocení ASDD (Axillary Sweating Daily Diary) ≥4 a skore HDSS (Hyperhidrosis Disease Severity Scale) ≥3. Výzkumníci shrnuli populace obou studií a randomizovali 463 pacientů na GT a 234 na nosič.
U více GT pacientů než u nosičů se objevila odpověď ASDD 2 (≥4-bodové zlepšení) 1. týden (26,0% vs 4,8%), 2. týden (50,5% vs 19,0%), 3. týden (57,1% vs 26,4%) a 4. týden (59,5% vs 27,6%). GT pacienti vykázali větší snížení v produkci potu od výchozího stavu než nosič 1. týden (-91,9 vs -57,4 mg), 2. týden (-98,7 vs -78,9 mg), 3. týden (-99,7 vs -88,1 mg) a 4. týden (-107,6 vs -92,1 mg). Více GT pacientů než nosičů mělo ≥50% snížení gravimetricky měřené produkce potu od výchozího stavu (74,9% vs 52,3%).
Většina k léčbě vztažených nežádoucích příhod byla slabá a přechodná a nevedla k přerušení studie.
Studii podpořila Dermira, Inc.
Zdroj: Presentation title: Topical Glycopyrronium Tosylate (DRM04) for the Treatment of Primary Axillary Hyperhidrosis: Pooled Results From the ATMOS-1 and ATMOS-2 Phase 3 Randomized Controlled Trials. Abstract 7583
|
|
Crisaborol 2% topická mast je NSAID inhibitor PDE4. Zvyšuje intracelulární cAMP a tím potlačuje aktivitu cesty odpovědné za produkci zánětlivých cytokinů. Dr. Lawrence F. Eichenfield a kolektiv z Rady Children's Hospital v San Diegu v Californii provedli 2 klinické studie fáze 3 u pacientů starších 2 let s lehkou až střední AD postihující ≥ 5% tělesného povrchu (BSA). Účastníci byli randomizováni v poměru 2:1 na léčbu 2x denně crisaborolem nebo masťovým základem po dobu 28 dnů. Primárním výstupem byl úspěch v ISGA (Investigator’s Static Global Assessment) jako clear/0 nebo téměř clear/1 s ≥ 2-grade zlepšením od výchozího stavu 29. den. Intent-to-treat populační studie AD-301 a 302 zahrnovaly 503:256 a 513:250 pacientů crisaborol:základ, respektive. Střední věk ve studijní populaci byl kolem 12 let.
U signifikantně více pacientů se objevil úspěch v ISGA s crisaborolem než se základem 29. den (P = 0,038 a P < 0,001 pro studie 301 a 302, respektive), s větším procentním výsledkem clear/0 nebo téměř clear/1 ISGA (P = 0,005 a P < 0,001). U signifikantně více pacientů s crisaborolem se objevil úspěch v ISGA dříve než u základu, determinováno Kaplan-Meierovou analýzou (log-rank P < 0,001).
Crisaborol měl příznivý bezpečnostní profil a většina nežádoucích příhod ve spojení s léčbou byla lehkého charakteru. Bolest v místě aplikace hlásilo více pacientů s crisaborolem (4,4%) než se základem (1,2%). Žádná závažná nežádoucí příhoda vyžadující léčbu nebyla u crisaborolu hlášena. Navíc nebyl objeveny žádné klinicky závažné rozdíly mezi crisaborolem a základem u vitálních znaků, elektrokardiogramu a klinických laboratorních parametrů. Poměr vystoupení ze studie kvůli nežádoucím účinkům byl u obou skupin 1,2%.
Studie podpořil Anacor Pharmaceuticals, Palo Alto, Califronia.
V prodloužené open-label pivotní studii zaznamenalo 65% pacientů více jak 1 nežádoucí příhodu vyžadující léčbu (TEAE), ale všechny byly lehké až střední. Po skončení předchozí studie bylo 517 pacientů (střední věk 11,7 roku), kteří zvolili pokračování léčby, zahrnuto do multicentrické open-label bezpečnostní studie v délce 48 týdnů. Výzkumníci zkoumali tyto pacienty každé 4 týdny na závažnost AD pomocí škály ISGA a léčili je podle potřeby (podle závažnosti ISGA ≥2 – lehká) ve 4týdenních cyklech crisaborolem.
TEAEs u alespoň 5% pacientů zahrnovaly AD (11,2%), infekci horních cest dýchacích (10,3%) nasofaryngitidu (7,7%), kašel (6,8%) a pyrexii (5,6%). Z 54 pacientů (10,2%) hlásících TEAEs bylo 32 ve věku 2-11 let (10,4%), 16 ve věku 12-17 let (11%) a 6 ve věku 18 a více let (9,5%). TEAEs hlášené 1 a více procenty pacientů zahrnovaly AD (3,1%), bolest v místě aplikace (2,3%) a infekci v místě aplikace (1,2%). Nevyskytly se žádně kožní nežádoucí reakce jako atrofie v místě aplikace a telangiectasie. Celkově bylo hlášeno 7 závažných TEAEs, z nichž žádná nebyla považována v souvislosti s léčbou. Přerušilo nebo ukončilo léčbu 33 pacientů (6,4%) kvůli TEAEs a 9 (1,7%) vystoupilo z prodloužené studie kvůli TEAEs.
Zdroj: 2016 American Academy of Pediatrics (AAP) National Conference and Exhibition. Presentation title: Phase 3 Studies Treating Children and Adult Patients With Mild to Moderate Atopic Dermatitis With Crisaborole Ointment, a Novel, Nonsteroidal, Topical Anti-Inflammatory, Phosphodiesterase 4 Inhibitor. Abstract 319937
Presentation title: Long-term Safety of Crisaborole, a Novel, Nonsteroidal, Topical, Anti-inflammatory, Phosphodiesterase 4 Inhibitor in Children and Adults with Mild to Moderate Atopic Dermatitis. Abstract 319934
|
|
Dr. Ulrik M. Mogensen a kolektiv z Copenhagen University Hospital v Dánsku zkoumali vliv kombinace sacubitril/valsartan na sérovou kyselinu močovou (SUA), která je spojována se zhoršením HF u HFrEF. Data ze studie PARADIGM-HF (Prospective Comparison of ARNI with ACE-I to Determine Impact on Global Mortality and Morbidity in Heart Failure) byla pivotní. Sacubitril je inhibitor neprilysinu, valsartan blokuje angiotensinový receptor. Ve studii léčba kombinací snížila kardiovaskulární smrt a HF hospitalizace o 20% ve srovnání s ACE-I enalaprilem.
V další analýze byla data 8213 pacientů ve studii zkoumána na souvislost se SUA a primárním složeným výstupem kardiovaskulární smrti nebo HF hospitalizace, nebo každou komponentou zvlášť, a mortalitou z jakékoliv příčiny. K tomu byli pacienti stratifikováni do kvintilů podle hladiny kyseliny močové (Q1 <5,3 mg/dl; Q2 5,3-6,2 mg/dl; Q3 6,3-7,2 mg/dl; Q4 7,3-8,5 mg/dl; Q5 8,6-17,1 mg/dl). Souvislost vzala do úvahy i řadu výchozích prognostických variant. Vyšší hladiny SUA byly spojeny s několika charakteristikami připomínajícími více pokročilé HF. Délka trvání HF byla delší, skupina NYHA byla horší, historie předchozí HF hospitalizace byla častější, ejekční frakce levé komory byla nižší, systolický TK byl nižší (119 vs 123 mmHg) a stanovený poměr glomerulární filtrace byl nižší (57,4 vs 76,6 ml/min/1,73m2). Srdeční tepová frekvence byla vyšší, stejně jako N-terminal B-typu natriuretického peptidu.
Rizika, vyjádřená jako přepočtené riziko nebezpečí (aHR) Q5 ve srovnání s Q1, byla primárním složeným výstupem (aHR 1,30; 95% CI 1,11 až 1,53; P = 0,001), kardiovaskulární smrt (aHR 1,45; 95% CI 1,18 až 1,78; P < 0,001), HF hospitalizace (aHR 1,41; 95% CI 1,14 až 1,74; P = 0,002) a mortalita z jakékoliv příčiny (aHR 1,38; 95% CI 1,15 až 1,66; P = 0,001). Sacubitril/valsartan snižoval SUA za 12 měsíců více než enalapril s léčebným rozdílem -0,25 mg/dl (95% CI 0,18 až 0,33; P < 0,001).
Výzkumníci uzavírají, že SUA byl nezávislý prediktor zhoršených výstupů v PARADIGM-HF i po multivariabilním přepočtu. Ve srovnání s enalaprilem sacubitril/valsartan snižoval SUA a zlepšoval výstupy nezávisle na hladinách SUA. Studie byla podpořena Novartisem – výrobcem přípravku Entresto.
Zdroj: 20th Annual Scientific Meeting of the Heart Failure Society of America (HFSA). Presentation title:Sacubitril/Valsartan Reduces Serum Uric Acid Level, an Independent Predictor of Adverse Outcomes in HFrEF: Results From PARADIGM-HF. Abstract 036
|
|
Dupilumab je plně humánní monoklonální protilátka zaměřená proti podjednotce receptorů IL-4 a IL-13, čímž tyto cytokiny blokuje. IL-4 a IL-13 jsou považovány za jedny z mediátorů zánětlivé choroby AD.
Dr. Eric L. Simpson a kolektiv z Oregon Health & Science University v Portlandu v Oregonu provedli studie SOLO 1 a 2, obě byly identicky navržené jako randomizované, dvojitě slepé a mezinárodní. Studie zahrnovaly 671 a 708 dospělých s AD postihující středně 50% BSA (tělesného povrchu) a která nebyla kontrolována topickou medikací. Pacientům nebylo dovoleno užívat jinou medikaci během studie. Pacienti dostávali subkutánně dupilumab 300 mg každý týden nebo 2 týdny versus placebo.
Pacienti v obou režimech dupilumabu vykázali zlepšení od výchozího stavu v IGA (Investigator’s Global Assessment baseline scores) 16. týden (primární endpoint) v procentuální změně -72,0 a -72,3 vs -37,5 u placeba (P < 0,0001) v SOLO 1, a -67,1 a -69,1 vs -30,9 u placeba (P < 0,0001) v SOLO 2. Podobné výsledky byly pozorovány u obou dávkových režimů v obou studiích. Střední procentní změna od výchozího stavu u pruritu pomocí numerické poměrové škály byla -51,0 u týdenního a -48,9 u 2týdenního dupilumabu vs -26,1 u placeba v SOLO 1, a -44,3 a -48,3 u dupilumabu, respektive, vs -15,4 u placeba v SOLO 2. Došlo k signifikantní redukci svědění již za 2 týdny u obou dupilumabových skupin vs placebo, což pokračovalo do 16. týdne. Anxieta a kvalita života byly také zlepšeny u dupilumabu podle HADS (Hospital Anxiety and Depression Scale scores) a změnily se o 5,2 bodu u obou dupilumabů v SOLO 1 vs o 3,0 bodu u placeba (P = 0,0006 2týdenní; P = 0,0003 týdenní), a o 5,1 u týdenního a 5,8 bodu u 2týdenního dupilumabu, respektive, vs 0,8 bodu u placeba (P < 0,0001 pro oba) v SOLO 2.
Nežádoucí příhody (AE) lehké až střední závažnosti byly hlášeny aspoň u 5% pacientů s dupilumabem, včetně konjunktivitidy, alergické konjunktivitidy a reakcí v místě aplikace. Léčbu vyžadující AE zahrnovaly exacerbaci AD, reakce v místě aplikace a nasofaryngitidy.
Studie podpořily Sanofi a Regenron.
Zdroj: 25th European Academy of Dermatology and Venereology (EADV) Congress. Presentation title: Dupilumab in Moderate-to-Severe Atopic Dermatitis: Results From Two Randomized Phase 3 Trials (SOLO 1 & 2). Abstract D3T01.1C
|
|
Dr. Stephen J. Nicholls a kolektiv z South Australian Health & Medical Research Institute v Adelaide v Austrálii provedli studii ACCENTUATE, která zahrnovala 366 pacientů s aterosklerotickou kardiovaskulární chorobou a/nebo diabetem. Pacienti byli léčeni atorvastatinem 40 mg/den 28 dnů před randomizací na atorvastatin 40 mg + evacetrapib 130 mg nebo atorvastatin 80 mg nebo atorvastatin 40 mg + ezetimib 10 mg nebo atorvastatin 40 mg denně po dobu 90 dnů. Evacetrapib je inhibitor CETP (Cholesteryl Ester Transfer Protein). Primárním výstupem byla procentní změna LDL-C za 90 dnů.
Přidání evacetrapibu přineslo větší snížení LDL-C (-33%) ve srovnání s ezetimibem (-37%; P = 0,045) a vyšší dávkou atorvastatinu (-6%; P < 0,001). Paralelně přinesl evacetrapib větší zvýšení HDL-C (+125%) ve srovnání s ezetimibem (-2%; P < 0,001) a zvýšenou dávkou statinu (-6%; P < 0,001). Evacetrapib zvýšil apoA-I (46%), apoC-III (50%), apoE (28%) a Lp(a) (29%) více jak ezetimib a zvýšená dávka statinu (P < 0,001). Evacetrapib snížil apoB o 23% ve srovnání s 19% u ezetimibu (P = 0,062) a 7% u zvýšené dávky statinu (P < 0,001). U evacetrapibu byla pozorována zvýšení zprostředkovaného efluxu ABCA1 (+14%) a non-ABCA1 (+53%). Zvýšení byla statisticky větší než u ezetimibu (P < 0,001) a zvýšené dávky statinu (P = 0,002) pro ABCA1 a non-ABCA1 (P < 0,001).
Následující studie REVEAL pokračuje s CETP inhibitorem anacetrapibem a může přinést informace, které by mohly rozhodnout, zda se bude pokračovat v léčbě volby s inhibitory CETP. Jsou potřeba informace o účinku inhibitorů CETP na funkční vlastnosti HDL, na aterogenní lipoproteiny a na aterosklerotické pláty.
Zdroj: 84th Conference of the European Atherosclerosis Society (EAS) Presentation title: Comparative Effects of Cholesteryl Ester Transfer Protein Inhibition, Statin and Ezetimibe Therapy on Atherogenic and Protective Lipid Factors: the ACCENTUATE Trial
|
|
|
|
|
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>
|
| Strana 2 z 18 |
|
LIC novinky
