|
Dr. Linda Stein a kolektiv z oddělení dermatologie na Henry Ford Medical Center v Detroitu v Michiganu v USA prezentovali výsledky studie na 2018 Annual Meeting of AAD (American Academy of Dermatolgy). Individuálně jsou ivermectin (IVM) a brimonidin (BR) účinné v léčbě rozdílných rysů rosacey, jako jsou zánětlivé léze a persistentní erytém. V této multicentrické studii výzkumníci hodnotili účinnost a bezpečnost IVM+BR ve srovnání s jejich nosiči v léčbě střední až těžké rosacey. Do studie byli zahrnuti pacienti s IGA (investigator global assessment) skore ≥3, charakterizovaným persistentním difuzním středním až těžkým erytémem a zánětlivými lézemi. Pacienti byli randomizováni na jednou denně IVM a jednou denně BR po dobu 12 týdnů (IVM+BR/12-wk; n = 49), jednou denně IVM po dobu 12 týdnů a jednou denně nosič BR po dobu 4 týdnů následovaný jednou denně BR po zbývajících 8 týdnů (IVM+BR/8-wk; n = 46) nebo jednou denně nosič IVM a jednou denně nosič BR po dobu 12 týdnů (nosič; n = 95). Podle stanovených guidelines byl doporučen a zajištěn denní režim péče o kůži – jemné čištění, zvlhčující lotio a obličejové zvlhčení s SPF 15. Primárním výstupem byl úspěch IGA (0/1, čistý/téměř čistý) na pětistupňové škále 12. týden, 3 hodiny po aplikaci BR
IVM+BR za 12 týdnů a 3 hodiny ukázal vyšší účinnost vs nosič (55,8% vs 36,8%) u kombinované aktivní skupiny. Poměr úspěchu se zvýšil z 32,7% na 61,2% v hodině 0 a 3, respektive, u IVM+BR/12-wk a z 28,3% na 50,0%, respektive, u IVM+BR/8-wk. Navíc snížení erytémů a počtu zánětlivých lézí potvrdilo léčebný efekt přidaného BR k IVM, kdy výzkumníci detekovali trend k vyšší účinnosti u skupiny IVM+BR/12-wk ve srovnání s IVM+BR/8-wk. Léčba byla dobře snášena s <5% vztažených nežádoucích příhod.
Studii podpořla Galderma Research & Development, SNC.
Zdroj: Presentation title: Concurrent Administration of Ivermectin 1% Cream With Brimonidine 0.33% Gel Improves Efficacy and Tolerability in the Treatment of Moderate to Severe Rosacea. Abstract 7552
|
|
Dr. Robert Clarke a kolektiv z University of Oxford v Británii provedli meta-analýzu 10 randomizovaných studií se 77917 účastníky s předešlou CHD nebo mrtvicí nebo vysokým rizikem CVD. V současnosti guideliny AHA doporučují užívání omega-3 FA pro prevenci CVD. Meta-analýza zahrnovala několik vysoce profilových studií, jako je ORIGIN, JELIS, GISSI-HF a GISSI-P s alespoň 500 účastníky a s průměrnou délkou trvání 1 až 6,2 roku. V nich byla testována denní dávka omega-3 FA 226 až 1800 mg EPA (eikosapentaenová kyselina) a 0 až 1700 mg DHA (dokosahexanová kyselina), v jedné pouze 1800 mg/den EPA. Asi 23% mělo předchoze CHD, diabetes, celkový cholesterol 193,1 mg/dl nebo více nebo triglyceridů více než 150,4 mg/dl a kolem 15% hlásilo předchozí užití statinu.
Analýza nalezla, že po alespoň 12 měsících suplementace omega-3 FAs nebyl signifikantní efekt na poměry CHD příhod (RR 0,96; P = 0,12), včetně nonfatálního IM (RR 0,97; P = 0,40) nebo CHD smrti (RR 0,93; P = 0,05). Omega-3 FAs rovněž nebyli signifikantně spojeny s poměry závažných vaskulárních příhod (RR 0,97; P = 0,10), mrtvic (RR 1,03; P = 0,56) nebo revaskularizací (RR 0,99; P = 0,61). Nicméně autoři píší, že 95% CI v analýze „nemůže vyloučit 7% nižší riziko velkých vaskulárních příhod a 10% nižší riziko CHD spojené s doplňky omega-3 FA“. Na podzim by měly být výsledky dalších studií s dalšími 40000 účastníky, do té doby platí doporučení konzumace 2 rybích pokrmů týdně nebo doplňků omega-3.
Zdroj: No CVD Benefit With Omega-3 Fatty Acids - Medscape - Feb 02, 2018.
|
|
Dr. Christoph U. Correll a kolektiv z Zucker Hillside Hospital-Northwell Health, Glen Oaks, New York prezentovali výsledky analýzy na 30. kongresu ECNP (European College of Neuropsychopharmacology). Šlo o post-hoc analýzu dat ze studie prevence relapsu, která zkoumala přetrvávající remisi u dospělých se schizofrenií léčenou cariprazinem. Pacienti byli stabilizováni cariprazinem 3-9 mg/den během 20-týdenní open-label fáze a pak randomizováni v dvojitě slepém režimu na cariprazin 3, 6 nebo 9 mg/den, nebo placebo po dobu 72 týdnů. Post-hoc analýzy byly provedeny na datech z dvojitě slepé intent-to-treat populace, která zahrnovala pacienty, kteří užívali alepsoň 1 dávku cariprazinu a měli ≥1 post-baseline dvojitě slepé stanovení celkového skore PANSS (Positive and Negative Syndrome Scale) nebo Clinical Global Impressions-Severity. Symptomatická remise byla definována jako skore ≤3 z 8 PANSS položek: manýrismus a předstírání, neobvyklý obsah představ, hrubé jednání, sociální odloučení, ztráta spontaneity, klamné představy, pojmová neuspořádanost a hlaucinační chování. Přetrvávající remise byla definována jako kriteria remise nalezená při čerstvé vizitě a všech předchozích dvojitě zaslepených vizitách.
Dvojitě slepá intention-to-treat populace zahrnovala 200 stabilních pacientů (cariprazin = 101, placebo = 99). Při randomizaci dosahovalo 169 (84,5%) pacientů kriteria symptomatické remise. Z pacientů s kriterii symptomatické remise ve dvojitě slepém výchozím stavu pokračovalo v přetrvávající remisi do poslední vizity 60,5% s cariprazinem a 34,9% s placebem. Čas do ztráty přetrvávání remise byl signifikantně delší u cariprazinu než u placeba (P=0,002). Signifikantně více pacientů s cariprazinem mělo přetrvávající remisi v kterémkoliv z 6 po sobě jdoucích měsíců během dvojitě slepé fáze (P=0,0379) nebo během 6 po sobě jdoucích měsíců před konečnou vizitou studie (P=0,0057).
Studii podpořila Forest Research Institute, Inc. a Gedeon Richter.
Zdroj: Presentation title - Sustained Remission With Cariprazine Treatment: Post-Hoc Analysis of a Randomised, Double-blind, Schizophrenia Relapse Prevention Trial. Abstract P3d012
|
|
Dr. Mark Jackson a kolektiv z University of Louisville v Kentucky prezentovali výsledky studie UNVEIL fáze 3 na 26. kongresu EADV (European Academy of Dermatology and Venerology. Studie v poměru 2:1 randomizovala subjekty na apremilast 30 mg dvakrát denně nebo placebo po 16 týdnů. Potom byly subjekty na placebu převedeni na apremilast a ti na apremilastu s ním pokračovali, všichni do 52. týdne léčby. Všechny subjekty byly na začátku bez biologické léčby a měly střední psoriázu definovanou jako lupénka na 5-10% povrchu těla a statické sPGA skore 3. Na začátku mělo 75,6% pacientů psoriázu skalpu a 37,6% psoriázu nehtů.
Za 16 týdnů se u 38,4% pacientů s apremilastem objevily poměry ScPGA (Scalp Physician Global Assessment) 0 (“čistý”) nebo 1 (“minimální”) a ≥2-bodové snížení od výchozího stavu ve srovnání s 20% pacientů s placebem (P < 0,05). Toto zlepšení přetrvávalo do 52. týdne, kdy ScPGA 0 nebo 1 a ≥2-bodové snížení dosáhlo 46,9% pacientů. U pacientů s nehtovou psoriázou monitorovanou NAPSI (Nail Psoriasis Severity Index) byla pozorována -28.9% změna od výchozího stavu u apremilastu vs -10,5% u placeba (P = 0,12). NAPSI-50 (50% snížení) se objevilo u 26,8% subjektů s apremilastem vs 18,5% s placebem (P = 0,50). U apremilastu za 52 týdnů byla stření procentní změna od výchozího stavu skore NAPSI -51,9% a -52,7% u úvodního placeba převedeného na apremilast. NAPSI-50 za 52 týdnů se objevila u 62,5% a 69,6% pacientů, respektive.
Nejběžnějšími hlášenými nežádoucími příhodami (celkově u ≥5% pacientů) byly průjem, bolest hlavy, nauzea, infekce horních cest dýchacích, snížená chuť k jídlu a vomitus.
Zdroj: Presentation title: Improvement in Scalp and Nails With Apremilast in Patients With Moderate Plaque Psoriasis Naïve to Systematic and Biologic Therapy: 52-Week Results of the Unveil Study. Abstract #: P1946
|
|
Dr. Catarina Magalhães Porto a kolektiv z Department of Cardiology-Hospital das Clínicas, Federal University of Pernambuco v Recife v Brazílii nashromáždili data pacientů ve věku 60 let a více z období od srpna 2015 do února 2016.
Ze 137 pacientů mělo 65% deficit vitaminu D. Riziko srdečního selhání bylo signifikantně spojeno s deficitem vitaminu D (OR 12,19; 95% CI 4,23 až 35,16; P = 0,000). Riziko bylo také spojeno s mužským pohlavím (OR 15,32; 95% CI 3,39 až 69,20; P = 0,000), obezitou (OR 4,17; 95% CI 1,36 až 12,81; P = 0,012) a srdeční arytmií (OR 3,69; 95% CI 1,23 až 11,11; P = 0,020). Z pacientů ve studii bylo 75,9% žen, 48,2% mělo nadváhu, 30,6% bylo obézních, 94,2% mělo dyslipidemii, 91,2% mělo hypertenzi, 35% mělo koronární arteriální chorobu a 27,7% mělo srdeční arytmii nebo hypertrofii levé komory.
Zdroj: ESC Heart Failure http://dx.doi.org/10.1002/ehf2.12198
|
|
Dr. Meghan Azad a kolektiv z University of Manitoba ve Winnipegu v Kanadě provedli metaanalýzu a systematický přehled, který nalezl smíšenou evidenci podporující umělá sladidla (NNS – nenutritivní sladidla aspartam, sukraloza, stevia) při hubnutí a naznačuje, že rutinní konzumace může být spojena s dlouhodobým nárůstem hmotnosti a zvýšit riziko kardiometabolické choroby. Navíc studie měřící NNS v krvi a moči ukazují, že mnoho lidí hlasících neužívání NNS nepoznaně konzumují sladidla v potravě.
Studie shromáždila výsledky 7 randomizovaných kontrolovaných studií s 1003 účastníky (střední sledování 6 měsíců) a 30 kohortových studií s 405907 účastníky (střední sledování 10 let). U účastníků obézních nebo s nadváhou ukázaly 2 delší studie signifikantní ztrátu hmotnosti s NNS za 16 až 24 měsíců a 3 kratší studie neukázaly žádný efekt s NNS za 6 měsíců. Obě delší studie byly ale sponzorovány průmyslem a všech pět studií mělo vysoké riziko zaujatosti. Dvě studie zahrnující pacienty se střední hypertenzi a jedna pacienty s nadváhou, kteří užívali steviosid, neukázaly žádný signifikantní efekt na BMI za 6 až 24 měsíců (střední rozdíl -0,37 kg/m2; 95% CI -1,10 až 0,36). Velké kohortové studie s delším sledováním ale ukázaly, že vysoký příjem NNS byl signifikantně spojen se středním dlouhodobým nárůstem hmotnosti, BMI a obvodem pasu. Navíc byl vysoký příjem NNS spojen s vyšším rizikem hypertenze (HR 1,13; 95% CI 1,06 až 1,20), mrtvice (RR 1,14; 95% CI 1,04 až 1,26), kardiovaskulárních příhod (RR 1,32; 95% CI 1,15 až 1,52) a incidentního diabetu typu 2 (RR 1,14; 95% CI 1,05 až 1,23). V těchto studiích ale nebyla data potvrzující tato pozorování a zvýšené riziko diabetu 2 nalezené v 9 kohortových studiích bylo sníženo (RR 1,07; 95% CI 0,97 až 1,18) po započítání chybějících studií s naznačenou potenciální publikační zaujatostí.
Komentátoři uzavírají, že je potřeba více výzkumu v této záležitosti. Jednou z možností mechanismu je, že NNS narušují střevní mikrobiom a selektují jej pro „obezogenní“ mikrobiom nebo že matou a „reprogramují“ metabolizmus na cestu upřednostňující nárůst hmotnosti, iunzulinovou rezistenci a glukozovou intoleranci. Konzumace NNS také může podporovat mlsání nebo dávat uživatelům pocit „povolení“ ke konzumaci potravy s vyššími kaloriemi, protože „ušetřili“ kalorie s NNS.
Zdroj: Artificial Sweeteners Linked to Higher BMI, Cardiometabolic Risk; Medscape-Jul 31, 2017.
|
|
Kenneth Kwok z Pfizer Inc. v New Yorku prezentoval na ročním kongresu EULAR (European League Against Rheumatism) 2017 v Madridu výsledky studie u pacientů s aktivní revmatoidní artritidou (RA) neadekvátně reagující na DMARDs. Výzkumníci provedli post hoc analýzu 12měsíční studie fáze 3 ORAL Sync, v níž bylo 216 čínských pacientů s aktivní RA a neadekvátní odpovědí na ≥ 1 konvenční syntetickou nebo biologickou DMARD randomizováno 4:4:1:1 na tofacitinib 5mg dvakrát denně, tofacitinib 10mg dvakrát denně, placebo k tofacitinibu 5mg dvakrát denně, nebo placebo k tofacitinibu 10mg dvakrát denně; všechny v kombinaci s konvenčními DMARDs. Pacienti s placebem, kteří nereagovali za 3 měsíce, byli zaslepeně převedeni na tofacitinib. Všichni zbývající pacienti s placebem byli převedeni na tofacitinib za 6 měsíců.
Za 3 měsíce léčba tofacitinibem vedla k signifikantně větším změnám vs placebo v HAQ-DI (Health Assessment Questionnaire – Disability Index) (5mg dvakrát denně, P < 0,05; 10mg dvakrát denně, P < 0,001), v pacientském celkovém stanovení aktivity choroby (5mg dvakrát denně, P < 0,05; 10mg dvakrát denně, P < 0,001), v bolesti (5mg dvakrát denně, P < 0,001; 10mg dvakrát denně, P < 0,001) a ve skore Short Form-36 Physical Component Summary (5mg dvakrát denně, P < 0,05; 10mg dvakrát denně, P < 0,001). Zlepšení od výchozího stavu ve všech pacienty hlášených výstupech celkově přetrvávala napříč všemi skupinami za 6-ti a 12-ti měsíční stanovování. Za 3 měsíce část pacientů se zlepšením HAQ-DI ≥ 0,22 nad výchozí stav byla signifikantně větší u tofacitinibu než u placeba (5mg dvakrát denně, P < 0,05; 10mg dvakrát denně, P < 0,05).
Studie byla podpořena Pfizerem.
Zdroj: Presentation title: Effects of Tofacitinib on Patient-Reported Outcomes in a Phase 3 Study of Chinese Patients With Active Rheumatoid Arthritis and an Inadequate Response to DMARDS. Abstract THU0215
|
|
Dr. James A. Tumlin a kolektiv z Division of Nephrology at University of Tennessee v Chattanooga prezentovali výsledky studie AURA fáze 2B na 54th Congress of the European Renal Association-European Dialysis and Transplant Association (ERA-EDTA).
Zánět ledvin způsobený chronickou autoimunní lupénkou, známý jako lupoidní nefritida, může indikovat závažnou progresi choroby. Progresi do end-stage může předcházet renální remise, ale většina léčebných režimů selhává v kompletní odpovědi. Ve studii byli pacienti s biopsií potvrzenou vysoce aktivní lupoidní nefritidou randomizováni na placebo (n = 88) nebo inhibitor calcineurinu voclosporin 23,7 mg dvakrát denně (nízká dávka; n = 89) nebo 39,5 mg dvakrát denně (vysoká dávka; n = 88). Všichni pacienti současně užívali mycophenolát mofetil 2g a orální kortikosteroidy. Studie rovněž zahrnovala rychlé nucené snižování steroidů. Léčené skupiny byly podobné co do věku, pohlaví a neměly signifikantní rozdíly v klinických charakteristikách ve výchozím stavu včetně středního odhadovaného poměru glomerulární filtrace (eGFR 100 ml/min na 1,73 m2) a středního poměru močového proteinu-kreatininu (uPCR 4,7 mg/mg). Primárním výstupem byl poměr kompletní remise za 24 týdnů potvrzený uPCR ≤ 0,5 mg/mg a stabilní renální funkcí eGFR ≥ 60 ml/min na 1,73 m2 nebo žádným snížením od výchozího stavu u eGFR ≥ 20% při nízké dávce steroidů (prednison ≤ 10 mg v týdnech 16-24).
Ve srovnání s placebem byl poměr kompletní remise signifikantně zlepšený u nízké dávky voclosporinu (19,3% vs 32,6%; OR 2,03; P = 0,045), vysoká dávka voclosporinu nedosáhla signifikance (19,3% vs 27,3%; P = 0,204). Iniciální klíčový sekundární výstup ukázal signifikantní benefity nad placebem u voclosporinu do 48 týdnů u obou dávek – nízké (23,9% vs 49,4%; OR 3,21; P < 0,001) i vysoké (23,9% vs 39,8%; OR 2,10; P = 0,026). Signifikantní benefity částečné remise pozorované u voclosporinu ve srovnání s placebem za 24 týdnů přetrvaly do 48 týdnů u nízké dávky (48,0% vs 68,0%; OR 2,34; P = 0,007) i vysoké dávky (48,0% vs 72,0%; OR 2,68; P = 0,002). Ačkoliv změna od výchozího stavu u uPCR klesla z 4,4 na 1,8 mg/mg za 48 týdnů u placeba, nízkodávkový voclosporin ukázal signifikantně větší snížení (z 5,2 na 0,7 mg/mg; P < 0,001) a vysokodávkový menší, ale signifikantní snížení (z 4,5 na 1,1 mg/mg; P < 0,009). 2 týdny po přerušení voclosporinu nebyla rebound proteinurie. Přes celých 48 týdnů studie zůstal eGFR stabilní u všech 3 režimů, beze změny po ukončení voclosporinu. Navíc nízkodávkový voclosporin vykázal účinnost bez hyperkalemie, hypomagnesemie nebo zhoršení renální funkce.
Vážné léčbu vyžadující nežádoucí přihody byly lehce vyšší u nízko- i vysokodávkové léčby než u placeba (28,1% a 25,0% vs 19,3%, respektive). Celkový bezpečnostní profil byl srovnatelný s předchozími studiemi s pacienty s vysoce aktivní lupoidní nefritidou.
Studii podpořila Aurinia Pharmaceuticals Inc.
Zdroj: Presentation title: Steroid-Sparing Efficacy of Voclosporin in Active Lupus Nephritis: Stable Kidney Function and Blood Pressure Without Electrolyte Complications at 48 Weeks. Late Breaking Clinical Trials
|
|
Dr. Samuel Engel a kolektiv z Merck & Co., Inc., v Rahway v New Jersey prezentovali na 2017 Annual Meeting of EASD (European Association for the Study of Diabetes) výsledky TECOS (Trial Evaluating Cardiovascular Outcomes With Sitagliptin), která zahrnovala 14671 pacientů s diabetem 2 (hemoglobin A1c 6,5%-8,0%) a známou kardiovaskulární chorobou.
Do vstupu do studie 11263 pacientů neužívalo inzulín. U těchto pacientů přidání sitagliptinu signifikantně snížilo poměr nástupu dlouhodobé inzulínové terapie ve srovnání s placebem (HR = 0,70; P < 0,001). Studie se zaměřila na pacienty s metforminem (n = 4435), sulfonylureou (n = 1246) nebo duální terapií (n = 5152). Střední sledování bylo 3,1 roku, inzulín byl iniciován u 4,7% pacientů s metforminem, 11% se sulfonylureou a 17,2% s duální terapií. Po přidání sitagliptinu byl inzulín iniciován u 3,8% s metforminem ve srovnání s 5,5% po přidání placeba. U sulfonylurey to bylo 10,7% vs 11,3% a u duální terapie 14,0% vs 20,4%, respektive.
Studie byla podpořena Merck and Co. Inc.
Zdroj: Presentation title: Time to Insulin in the Trial Evaluating Cardiovascular Outcomes With Sitagliptin. Abstract 1
|
|
Dr. Nancy S. Elbarbary a kolektiv z Ain Shams University, Cairo, Egypt prezentovali výsledky studie na 10th International Meeting of Pediatric Endocrinology. Studie zahrnovala 90 pacientů s diabetickou nefropatií navzdory užívání ACE inhibitorů. Pacienti byli randomizováni na aminokyselinu carnosin 1 g/den nebo placebo po dobu 12 týdnů. Primárním výstupem byla změna α1-microglobulinu (A1M) po 12 týdnech léčby.
A1M po 12 týdnech byl 9,3 mg/l u carnosinu a 16,8 mg/l u placeba. A1M klesl z výchozího stavu 16,5 mg/l, zatímco u placeba zůstal relativně stabilní (výchozí stav 15,5 mg/l). Carnosin signifikantně snížil hemoglobin A1c z výchozích 8,2% na 7,4% za 12 týdnů i vzhledem k placebu (8,3% za 12 týdnů). Podobně za 12 týdnů carnosin vykázal snížení exkrece močového albuminu a hladin malondialdehydu, zatímco hladiny celkové antioxidační kapacity byly zvýšeny od výchozího stavu a ve srovnání s placebem (P<0,001). Hladiny krevní glukozy nalačno klesly ze 147,7 na 126,0 mg/dl u carnosinu za 12 týdnů od výchozího stavu ve srovnání s placebem (ze 134,5 na 151,9 mg/dl). Nebyly hlášeny žádné nežádoucí reakce na carnosin.
10th International Meeting of Pediatric Endocrinology je sponzorován Pediatric Endocrine Society (PES) a European Society for Paediatric Endocrinology (ESPE).
Zdroj: Presentation title - Carnosine as an Adjuvant Therapy in Pediatric Patients With Diabetic Nephropathy: A Randomized Placebo Controlled Trial. Abstract FC36
|
|
|
LIC novinky
